O víkendu jsem mrkla na MEMENTO:

Odkaz na čsfd zde: www.csfd.cz/film/6995-memento

Nesnáším koukat na filmy dvakrát a více.. prostě jednou a dost.. dobrovolně bych si žádný film podruhé nepustila - i když je sposta takových, co nepřepnu, pokud v televizi zrovna běží :-) To se týká většinou českých filmů. Ale ty koukatelné už mám vykoukané a hledám v cizích vodách. Mám ráda trochu mysteriózní, trochu psychologické, občas sci-fi ...

Takže jsem o víkendu našla, že bych ráda s manželem koukla na Memento. Pak jsme se stihli s mým drahým lehce pohádat, takže jsem nakonec koukala sama (no vlastně s jeho kamarádem, ale to by bylo nadlouho) :-D 

A protože jsem nazačátku byla v lehce rozpoložené náladě, nevěnovala jsem filmu tolik pozornosti. Od poloviny filmu jsem pochopila, že to chce trochu víc soustředí, než když se koukám na klasické americké odreagovávačky.. A skončilo to tím, že jsem film příliš nepochopila.. Zásadní moment č. 1 je skutečnost, že film běží skoro pozpátku.. Scény končí tam, kde předchozí začínaly.. máme-li film na etapy 1-2-3-4,,,-10, pak film běží: 9-10, 8-9, 7-8 ... a moment č. 2 jest ten, že hlavní hrdina ztratí jakoukoliv schopnost ukládání krátkodobých myšlenek. Co si nevyfotí a nepoznamená, to o chvíli neví. Takže, předpokládám, vlivem svého nesoustředení, jsem se dostala do fáze, že nevím, co je správně a zda se hrdina zachoval správně- spíš myslím, že ne, ale asi udělám výjimku a na film kouknu ještě jednou :-)

Každopádně doporučuji! 

Tak jo, spouštíme to ..

Jsem mladá, vdaná a neklidná ...

O spoustě věcí vím, že jsou špatně, jen nevím, co dělat, aby to tak nebylo..

Tak jsem tak musela popíjet medovinu v sobotu, když jsem se dozvěděla výsledky voleb - ó díííky národe, že vidím, že vše zlé bude jednou zapomenuto, dává mi to naději, že okolí zapomene, když jsem se kdysi tak strašně opila, nebo jiné mé trapasy... ne.. na to to asi nefunguje - holt to tak platí jen v politice.

Usoudila jsem, že bude lepší se tématy politika vůbec nezabývat. Nemyslím jen na tomto blogu, myslím tím v celém reálném životě. V člověku alespoň neumře ta naděje ...

Takže jsem po práci vyrazila na nákupy. Rozumějte nejsem shopaholik, nakupování mě nebaví. Ale budu teta. To mě baví. Takže půjdu své šestiměsíční (zatím v břiše :-D) neteřince najít nějaké oblečky a tak. Teta musí rozmazlovat :)

Nekoupila jsem jí nic ... ne že by nikde nic nebylo, ale kupovat bodýčko za třista, když z něj za měsíc vyroste a bude mít spotřebu asi tak 3 kusy denně.. to nejsem Džejár. Zato jsem procházela kolem Bati a oko mi zašvedralo na vystavené kousky bot a bylo to tu - láska na první pohled. Mám tak ráda jednoduché věci..jednoduché tvary, jednoduché barvy. Kožené lodičky! Ano, s vyšším podpatkem, 10 cm není na denodenní běhání.. ale za 399?? Ty zkrátka musím mít! Takže neteřinka bude muset na další saldo hadříků počkat, tentokrát si teta koupila botky. 

Zde vidno, že nekecám www.bata.cz/web/kategorie/akce-akce-damska-obuv-lodicky/652006-bata-bata-damske-kozene-lodicky